Na sever od slunce aneb surfování za severním polárním kruhem
Snili jste o útěku někam daleko, kde vás nebude rušit práce, televize, hluk města a lidé? To vysněné místo si představujete v panenské přírodě, se kterou dokonale splynete a ještě u toho budete dělat činnosti, které nejvíce milujete?
Pro dvojici surfařů z Norska, Jørna Ranuma a Inge Weggeho, byla tím místem po dobu devíti měsíců písečná pláž obklopena horami na dalekém norském severu. Dokonce tak dalekém, že leží až za severním polárním kruhem. Díky nehostinným podmínkám a odlehlosti měli jistotu, že o mrazivé vlny nebudou muset s nikým bojovat. Stačí jen počkat, než na podzim přijdou z Atlantiku. Jejich plán však není jen o tom, že budou o samotě sjíždět vlny. Smysl této severské výpravy je mnohem hlubší.
Dali si za úkol, že "svoji" soukromou pláž vyčistí od všech odpadků, které na ni moře vyplivlo a vyplivne během jejich pobytu. Doufali, že jich nasbírají aspoň tunu a co nejvíce z nich ještě nějakým způsobem recyklují a využijí při svém životě v zátoce, který přímo volá po označení "drsný". Teploty tady v zimě klesají hluboko pod nulu. O maximální efektivitu se snaží i v jiných stránkách každodenního života. Jídlo, které si s sebou vzali, je převážněs prošlou záruční lhůtou a jejich dodávka, již k zátoce dopravili, jezdí na použitý rostlinný olej. Snaží se tak upozornit na plýtvání jídlem, kdy jsou prošlé potraviny často vyhazovány. V mnoha obchodech v Norsku funguje pro nás něco nepochopitelného, prošlé potraviny jsou zdarma.
To všechno zní sice krásně, ale nenechte se mýlit. Ne každý volnomyšlenkář by takové podmínky snesl. Život na severu Norska je těžký, zvlášť když nemáte elektrické topení, vodovod nebo plyn. K takovému dobrodružství potřebujete také základní znalosti přežití v přírodě, a jak se z filmu zdá, tak nejen, že je mají, ale přidávají k nim i pořádný kus vynalézavosti a improvizace. Za vše mluví jejich "hobití obydlí", které si postavili jen z "darů moře". Chybět v něm nebudou ani takové věci jako kamna, okno nebo izolace z pet lahví.
I když jsou v dosahu civilizace, snaží se do ní jezdit jen minimálně a to platí také pro komunikaci přes telefon, která je možná jen když se vydrápou na jednu z okolních hor. Izolované soužití dvou lidí v náročných podmínkách často vyvolává spory, ale u Jørna a Ingeho jakoby toto pravidlo neplatilo. Z každé scény na vás dýchá jejich osobitý smysl pro humor, radost ze života a schopnost radovat se z maličkostí. Často je baví také to, co jim moře vyplaví. Krém proti vráskám, plastový koník nebo angličák nejsou ničím překvapivým. Jejich náladu a smýšlení vystihl Inge ve dvou slovech: " Hakuna matata!".Kromě surfování jim náročný život zpříjemňuje také snowboarding a paragliding. Hřiště k těmto sportům dostatečně poskytují okolní svahy.
Atmosféru filmu perfektně dokresluje hudba, která místy jakoby byla nahrána pro danou scénu. Film dělají pestřejší také různorodé záběry. Nejenže skrz film nakouknete do několika adrenalinových sportů, ale díky "goupročku" a natáčení ze vzduchu si je doslova vychutnáte.
Dokážou nasbírat aspoň tunu odpadků? Je vůbec možné, aby bylo takové množství vyplaveno na pláž dlouhou pár stovek metrů? Jak bude vypadat jejich bydlení z naplavenin a jak se udrží v teple? Je možné žít z toho, co vám vyplaví moře na dalekém severu?
To jsou jen některé z otázek, které se vynoří při přečtení tohoto textu. Možná, že ve filmu najdete odpovědi i na mnohem hlubší otázky týkající se života. Věřte, že mnoho z vás po zhlédnutí tohoto filmu dostane tu opojnou chuť odjet pryč a řídit se heslem obou aktérů:"Děláme, co chceme a kdy chceme".
Komentáře